DUŠEVNÍ ZDRAVÍ
ZDRAVÍ
Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady. (WHO, 1946)
DUŠEVNÍ ZDRAVÍ
Pocit pohody, v němž každý člověk naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity. (WHO)

DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ
DEPRESE:
Deprese je onemocnění, při kterém je narušena funkce mozku odpovědná za kontrolu nálady. Je to nejčastější porucha vůbec a procento lidí trpící depresemi se neustále zvyšuje. Člověk nemusí být schopen prožívat jakékoliv emoce, je pasivní a má pocit absolutní beznaděje. Vidí svět a dění kolem sebe negativněji, než tomu ve skutečnosti je, a není schopen svůj stav ovlivnit či změnit. Dopad to má samozřejmě nejen na člověka samotného, ale také na jeho okolí, blízké osoby, studium či zaměstnání.
Může se rozvinout v jakémkoliv věku, většinou má nějaký biologický podklad. Má tři stupně – lehký, střední a těžký. Reakce na tento duševní stav bývá u jednotlivců různá – od snížení schopnosti prožívat radost po myšlenky na sebevraždu.
Projevuje se například poklesem energie, sníženou schopností radovat se, poruchou spánku, poklesem sexuální aktivity, úbytkem či nárůstem váhy, atd.
ÚZKOST:
Je do jisté míry normální reakce organismu na stres, která má adaptivní funkci a mobilizuje energii. Nesmí však trvat příliš dlouho, objevovat se často, být příliš intenzivní a neadekvátní. O úzkostných poruchách hovoříme tehdy, překročí-li tyto obranné mechanismy svůj fyziologický rámec (stanou se patologickými). V tomto případě je úzkost subjektivně vnímaná jako velice nepříjemný pocit, často doprovázený vegetativními příznaky (pocení, tachykardie, tachypnoe). Úzkost jako příznak je nepříjemně vnímaný subjektivní pocit, spojený s pocity strachu, obav a ohrožení, které nejsou spojeny s konkrétním důvodem.
SOCIÁLNÍ FOBIE:
Typickými rysy sociální fobie jsou nepříjemné pocity v kontaktu s lidmi a následná snaha se těmto situacím vyhnout. Lidé postižení sociální fobií pociťují strach před jakoukoliv činností, při níž by mohli být sledováni a kriticky hodnoceni. Předjímají, že tuto situaci nezvládnou, budou působit divně, okolí si jejich rozpaků všimne, bude je soudit, vysmívat se jim a pomlouvat je. Sociální fobici podrobují iracionální a nemilosrdné analýze každé své gesto, skutek či verbální projev. Obecně lze tedy velmi zjednodušeně říci, že sociální fobii můžeme definovat nejen jako patologický strach z lidí, ale spíše ze sebe sama a ze svých reakcí.
SCHIZOFRENIE
Schizofrenie je duševní onemocnění řadící se mezi psychotické poruchy. Nemoc se projevuje poruchami myšlení (bludy), poruchami vnímání (halucinacemi) a poruchami jednání. Schizofrenici vidí a slyší věci, které nejsou skutečné, a uzavírají se do vlastního světa. Nemoc často doprovází také snížená schopnost vnímat emoce a reagovat na ně. Ke spouštěčům patří marihuana a další drogy či zátěžové situace.

HRANIČNÍ PORUCHA OSOBNOSTI:
Lidé, trpící hraniční poruchou osobnosti dokáží milovat i nenávidět, prožívají city opravdu naplno a sami jsou často zmateni jejich nestabilitou a proměnlivostí. Typickými projevy bývají dramatické výkyvy nálad, přičemž často převáží zoufalství, vztek a další negativní afekty. Častým symptomem hraniční poruchy je i sebepoškozování a sklon k abúzu návykových látek.
BIPOLÁRNÍ PORUCHA:
OBSEDANTNĚ-KOMPULZIVNÍ PORUCHA:
PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY:
UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK:
SEBEPOŠKOZOVÁNÍ: